„Doba je tak rychlá, že už nestačím držet krok ani sama se sebou“ řekla mi nedávno jedna manažerka. Vyjádřila tím pocity mnoha lidí, s nimiž denně přicházíme do kontaktu.
Různé průzkumy stabilně ukazují, že výrazný stres v práci zažívá více než třetina populace. Stres má negativní dopad na naše zdraví, psychickou pohodu a z dlouhodobého hlediska také na naši výkonnost. Špatnou zprávou je, že množství stresu v našem okolí stále stoupá. Naštěstí existuje i dobrá zpráva. Se stresem se dá úspěšně bojovat.
O co vlastně při stresu jde? Stresová reakce je fyziologickou odpovědí našeho těla na zvýšené fyzické, emocionální či intelektuální požadavky. Zatímco u pračlověka byla mobilizace těla do programu „udeř, nebo uteč“ vhodnou reakcí na většinu stresujících situací, v současné době společenské konvence způsobují, že se tento stav podobá túrování motoru naprázdno a většinou jen neefektivně spotřebovává naši energii.
Jako stresující obvykle vyhodnocujeme události, které nedokážeme předvídat nebo ovlivnit. Události představující výzvu pro hranice našich schopností a události, které nás vystavují vnitřním konfliktům.
Stres začíná být opravdovým problémem tehdy, když jsme dlouhodobě vystaveni tlakům, které jsou vyšší než naše odolnost. Důležité je si uvědomit, že působení jednotlivých stresorů se sčítá a někdy mohou rozhodnout i maličkosti. Pokud se najednou nahrne několik událostí, které jinak zvládáte s úsměvem, může přetéct pomyslná poslední kapka.
Mějte svých 5P pohromadě
V případě zvládání stresu 5P znamená:
- prevenci
- předvídání
- přípravu
- percepci
- poučení
Na prvním místě stojí prevence. Ideální je, když dokážeme zmapovat možné původce stresu ve svém okolí a dokážete se jim úspěšně vyhýbat nebo je zcela eliminovat. Pokud již popáté v tomto měsíci zmateně pobíháte ráno po bytě, hledáte zoufale klíče a stresujete se, že přijdete zas pozdě do práce, vyplatí se zamyslet, jak takovéto situaci pro příště předejít. Například si konečně pořídit háček na klíče. Energie, kterou takto ušetříte, se vám bude hodit při řešení skutečně závažných problémů.
Velký význam pro naši duševní pohodu má schopnost předvídání stresových situací. Náročné situace, o niž víme, že mohou nastat, nás obvykle tolik nezatěžují.
S tím souvisí příprava na věcné i emocionální úrovní, která nám umožňuje nad potenciálně stresovými situacemi získat kontrolu. Proto se vždy vyplatí zamyslet se, jaké možné problémy mohou nastat a mít v záloze účinný plán B.
Důležitá součást zacházení ze stresem je percepce, tedy naše subjektivní vnímání situace. „Když jste si mne vymysleli, tak to se o mne starejte,“ říká strašidlo Barbucha ve známé české pohádce poté, co se zhmotnilo medvědovi Kubovi Kubikulovi z jeho strašidelných myšlenek. A tak to funguje i v životě.
Dáváme-li přílišnou pozornost svým strachům a obavám, nabývají na síle a mohou nás stresovat stejně jako skutečné události. Často nás více stresují naše představy než události samy o sobě. Představte si, že jedete na pracovní schůzku a uvíznete v zácpě. Buď se necháte vtáhnout do spirály strachu myšlenkami typu přijdu pozdě, klient bude nespokojený, ztratím práci, nebudu mít peníze, opustí mne žena a umřu na ulici, nebo to přijmete jako realitu a v klidu počkáte, až se cesta uvolní. Proto se vždycky, když vás něco trápí, zamyslete, jestli je to skutečnost, nebo jenom strašidlo.
Co dělat, když nás stres stejně doběhne
Bylo by nerealistické předpokládat, že se nám podaří stres z našeho života zcela odstranit. Nikdy nebudeme mít všechny události ve svém životě pod kontrolou. Nemusíme to však brát jako něco negativního. Řečeno s filozofem Nietzschem, co nás nezabije, to nás posílí. A rozumná míra stresu posiluje naši odolnost.
Každou stresovou událost můžeme pro sebe vyhodnotit jako zpětnou vazbu a vzít si z ní poučení. Zkuste se zamyslet, co k dané situaci vedlo, zda existoval způsob, jak se stresové situaci vyhnout, co jste se ze situace naučili, co byste příště udělali jinak. Pomůže vám to vyhnout se stresu pro příště.
Petr Pražák
Foto:© Scott Pehrson | Dreamstime Stock Photos