Když se zamilujete do někoho, trpícího hraniční poruchou osobnosti, pohybujete se na hranici nebe a pekla. Hraničáři bývají atraktivní, svůdní a charismatičtí, ale jejich nálady se neustále mění a jejich chování je extrémně nestabilní a nepředvídatelné. Vztahy, které mají, bývají intenzivní, chaotické a plné konfliktů. Ublíží vám. A přesto je budete zoufale chtít.

Lidé s hraniční poruchou osobnosti jsou pro své okolí jen velmi těžko čitelní. Pokud s nimi budete ve vztahu, nikdy si nebudete jisti, na čem jste a jak se budou chovat v následujících chvílích. Mají strach z opuštění. Na druhou stranu se mohou velice rychle přesunout do pocitu, že je intimita omezuje a dusí, takže se ze vztahu stahují či vás odhánějí pryč. Výsledkem je neustálé střídaní mezi požadavky na lásku a pozornost a náhlým stažením a izolací. Jejich prožívání emocí se řídí principem „vše nebo nic“, černá nebo bílá. Neustále se měnící vztahová dynamika, kdy se vám dostává nejednoznačných signálů ve stylu pojď ke mně / běž ode mě či miluji tě /nenávidím tě,  je pro druhého partnera matoucí a emocionálně zraňující.

Ve vztazích s osobou s hraniční poruchou osobnosti lze vypozorovat určité vzorce, jak se vztah proměňuje v průběhu času. Ale tyto fáze nemusí jít vždy po sobě. Obvykle mezi jednotlivými fázemi existují cykly pohybu vpřed a vzad. Americký psychoterapeut Roger Melton popisuje tři typické fáze takového vztahu.

Okouzlující a zraněná

Zprvu se hraniční žena (nebo muž, nicméně výskyt této poruchy je nejčastější u mladých žen) může zdát sladká, křehká, zranitelná. Zdá se, že hledá a potřebuje rytíře v lesklé zbroji, který by jí ochránil. Vzbuzuje soucit a něhu. Byla zklamaná a zraněná a vy ji můžete zachránit. Jakmile se její pozornost a emoce zaměří na vás, uslyšíte, jak ji nikdo nerozumí – kromě vás. Je na vás něco „zvláštního“, protože ji „opravdu znáte“. Nikdy si s nikým nepopovídala tak, jako s vámi, nikdy necítila takovou blízkost.

Dokáže se vás velmi intenzivním způsobem emocionálně dotýkat. Budete se cítit obdivování a idealizovaní, možná dokonce na takové úrovni, až vám to může být nepříjemné. A budete se tak cítit velice rychle. Může se vám zdát, že se mezi vámi dvěma v krátké době stalo velice mnoho. Rozhovor je intenzivní a její oči se na vás tak obdivně a soustředěně dívají. Nejen, že jste v naprostém středu její pozornosti, ale dokonce touží poslouchat vaše názory, myšlenky a myšlenky. Je to žena, která vás nejen porozuměla, ale se kterou jste opravdu mohli být sami sebou. Poprvé ve vašem životě se cítíte být skutečně přijat. Zdá se, že jste opravdu našli touhu vašeho srdce, vaši spřízněnou duši.

Jenže to, co zažíváte, není osudová láska. Jedná se o idealizaci související s hraniční poruchou osobnosti. Ale všechno to bude vypadat tak zázračně a skutečně, protože v danou chvíli to je v její mysli skutečné.

Vyžadující a kontrolující

Její intenzivní zájem o vás se v průběhu času jemně změní. Zdá se, že se o vás stále zajímá, ale už se nezajímá o to, o co se zajímáte vy. Jediné, co je pro ni podstatné je, nakolik se o ni zajímáte vy. Stále se cítíte přitahováni dětskou potřebou lásky svého partnera. Pravděpodobné začne mít psychické či tělesné potíže, aby ještě více upoutala vaši pozornost a získala váš soucit. Její nálada náhle začne kolísat od euforických výšit po hluboké propasti.

Cítíte se, jako byste byli záchranářem pobřežní stráže a ona topící se žena. Ale pokaždé, když ji hrdinně vytáhnete z bouřlivého moře a dáte ji teplý čaj a sušenky, zabalíte ji do pohodlné deky a řekněte jí, že je v pořádku, náhle vyskočí do moře přes palubu a začne znovu prosit o pomoc. Je to opakující se nekonečně frustrující vzorec, který by vám měl potvrdit, že máte co do činění s hraniční poruchou osobnosti.

Je to jako nalít to nejlepší z vašeho já do psychologické černé díry bezedného emočního hladu. A pokud ho budete pokoušet sytit dostatečně dlouho, sami skončíte v černé díře. Nakonec z vás nezbyde než váš stín

Má to i své pozitivní stránky. Sex s hraničáři je prý úžasný. Bude se vám zdát, jako by dokázala telepaticky číst vaše přání a potřeby. Bude to báječné – na chvíli. Intenzita její erotické vášně s vámi může pěkně zametat. Intenzita je její život. Ale její intenzita je má dvojité ostří. Sexuální zážitky, i když jsou impozantní, jsou motivovány touhou ovládat vás, nikoli vás potěšit.

Nenávistná a odtažitá

Ve chvíli, kdy vás má vaše milovaná hraničářka omotaného kolem prstu, objeví se její kritická a nenávistná část. Idealizace vaší osoby je pryč a nastupuje nelítostný kritik. V sexu sice s vámi ráda vyzkouší všech 50 odstínu šedi (protože jí chybí hranice) ale ve vztahu dokáže rozeznat jen bílou a černou. A teď přišel čas temnoty. Tato nenávistná část už možná probleskovala dříve, ale pravděpodobně jste ji ve své zamilovanosti přehlíželi. Najednou jste terčem její nelibosti, či vzteku, ale často vůbec nechápete, co tu nenávistnou nebo odtažitou reakci vyvolalo. Marně hledáte, kde je minové pole, abyste se mi mohli vyhnout dalšímu výbuchu. Vaše sebevědomí je v troskách. Snažíte se změnit své chování, abyste se vrátili do předcházející fáze. A na čas se vám to může podařit, než zas přijde  další podpásovka ve chvíli, když to nejméně očekáváte.

Jsi ode mne blíž

Vztah s partnerem s poruchou hraniční osobnosti je náročný a jeho zvládání vyžaduje velkou vnitřní sílu, trpělivost a znalosti. Hraničáři mají potíže někomu důvěřovat. Tento problém pochází z dětství a má co do činění s nefunkční rodinou, takže si neberte osobně, že vám nedůvěřuje. Nepřesvědčíte svého partnera, aby vám opravdu důvěřoval, bez ohledu na to, jak moc ho budete milovat nebo jak o něj budete pečovat.

Paradoxní povahu hraniční poruchy je obtížné pochopit, protože jejich reakce jsou často opakem toho, jak byste si mysleli, že by někdo měl reagovat. Například, čím více se ke svému partnerovi s hraniční poruchou přiblížíte, tím bude mít větší potřebu se vzdálit. Hraničáři se nenaučili zacházet s emocionální vřelostí. Pokud teplota příliš stoupne, postarají se o rychle ochlazení. Protože byli v dětství zanedbáváni, zažívali citově chladné, odmítavé a nepřátelské okolí, zvykli si na tuto nízkou životní teplotu. Pokud se zvýší, např. láskyplnou pozorností, pochvalou, uctivým respektem, tělesným kontaktem atd., jako by termostat zapnul chladicí agregát, který́ se postará o to, aby životní teplota opět klesla.

U zdravých lidi, láska a důvěra rostou s časem a intimita se prohlubuje. U hraničářů, ve chvíli, když se mohou cítit v bezpečí a nemusí se bát, že budou opuštěni, se aktivuje jejich strach z připoutanosti a začnou vás odhánět pryč. Nemůžete to změnit. Naučili, že na to závisí jejich přežití. Mají zkušenost, že pokud se dovolí opravdu milovat, následuje bolest:

Běží mi hlavou, že musím najít cestu, jak už ho nemít ráda, abych ho mohla opustit bez toho, aniž by mě to zranilo. Začnu na něm hledat chyby, kritizovat ho a nenechám ani jednu nitku suchou až do té doby, kdy ho začnu tak nesnášet, že mohu odejít nebo než ho přinutím udělat něco, za co ho mohu opravdu nenávidět. Je to velmi kruté, ale taková je moje reakce, když mám pocit, že je moc blízko, že mě tlačí do rohu nebo že mě opustí první.“ popisuje své stavy mysli jedna hraničářka.

Skutečná láska je bohatá, trvanlivá a konzistentní emoce, kterou hraničáři nemohou tolerovat. Lidé, kteří jsou schopni poskytnout jim lásku, kterou skutečně potřebují, jsou považováni za samozřejmost, potrestáni nebo odmítáni.

Hraniční osobnosti mohou opustit solidní, dlouhodobý vztah velice náhle a bez jakéhokoliv varování. Můžete tím být šokováni, obzvláště, pokud jako důvody svého odchodu uvádí problémy nebo frustrace, o kterým jste nikdy před tím neviděli.

Můžete cítit prázdnotu nebo mučící zmatek, ale ještě hůře, můžete si začít myslet, že je to vaše vina. Pokud jste udělali doslova vše, aby byla ve vztahu šťastná a spokojená (což pravděpodobně znamenalo, že jste dali stranou své osobní potřeby a touhy, abyste uspokojili ty její), zůstal vám pocit naprostého vyčerpání, bolestivé touhy a hluboké zrady.

Ale pokud se přes to přenesete a chcete pokračovat dál, ještě nemáte vyhráno. Je povaze hraničářů, že vás opět začnou chtít, jakmile si uvědomí, že vás už mít nemůžou. A celá hra může začít nanovo.

Když je těžké odejít

Z vnějšího pohledu je těžko uvěřitelné, proč by se někdo do podobných lidí zamilovával a chtěl s nimi setrvávat ve vztahu. Nesmíme však zapomínat, jak okouzlující a svůdní dokáží být hraničáři na začátku. Tito lidé, kteří mají velký́ hlad po splynutí a lásce, mají nezřídka téměř nadpřirozenou schopnost vycítit v druhém člověku touhy a skrytá přání, které v něm zůstaly nenaplněné. Vyzbrojeni tímto talentem dokážou u druhých vytvářet emoční závislost. Lidé, kteří se zamilovali do hraničáře, často nikdy před tím nezažili takovou intenzitu a takové okouzlení. Každým kouskem těla touží, aby se chvíle, které spolu prožívali na začátku, znovu vrátily. Je těžké nechat tuto fantazii umřít. A čas od času se zdá, že se váš milovaný skutečně vrátil, než se opět rozjede kolotoč destruktivního a nevypočitatelného chování.

Německá psycholožka Manuela Röselová, která dlouhodobě pracuje s hraničními klienty, identifikovala vlastnosti, typické pro stálé partnery hraničářů.

Patří mezi ně především:

  • Dispozice k přehnanému altruismu v kombinaci s přebíráním odpovědnosti za štěstí druhých.
  • Neschopnost rozeznat a uznat své vlastní potřeby.
  • Přehnaná shovívavost.
  • Extrémní oddanost, spojená s přesvěcením, že lásku si musíme zasloužit.
  • Neschopnost přiznat si chybu.
  • Neschopnost ukázat jasné hranice a ochránit si je.
  • Přesvědčení, že nic z toho, co dělám není dost dobré.
  • Přehnaný pocit zodpovědnosti a svědomitosti, který přechází až v syndrom pomahače.

Záludností těchto charakteristik, které zajišťují, že hraničář a jeho partner k sobě na první pohled perfektně pasují, spočívá v tom, že tyto vlastnosti podporují pokračování hraniční poruchy, namísto aby ji léčily. Zdravě sebevědomý a sebejistý partner, který je schopen jít do konfrontace, jasně definovat své hranice a stát si za nimi i pod hrozbu emočního vydírání a opuštění, by byl pro hraničního pacienta mnohem léčivější. Poskytl by mu příležitost seznámit se s novými a konstruktivními způsoby chování.

Vedle neuvěřitelné úrovně emoční stability by však takový partner musel být schopen také dokázat velice dobře komunikovat. Namísto, aby se zaplétal do nikam vedoucích hádek typu: „Vím, že mě mně chceš opustit!“ – „Ne, nechci!“ – „ano, chceš! “ musí být schopen se podívat na základní příčiny a reagovat na meta úrovni: „Je možné, že se právě teď cítíš velmi smutně/ rozzlobeně/ bezmocně? Řekni mi, jak ti mohu pomoci, aby si se cítila lépe? „

Každý, kdo chce mít dlouhodobý vztah s osobou s hraniční poruchou, se musí sám sebe se vší vážností zeptat, zda je ochoten a schopen permanentně zacházet s velmi speciální situací, aniž by ubližoval sobě či svému partnerovi. A také si férově odpovědět na otázku, co ho přitahuje na takových lidech a jaké jeho vlastnosti, přesvědčení a životní zkušenosti přispěly k tomu, že je s hraničním partnerem a proč  s ním zůstal přes všechny těžkosti tak dlouho. A možná vyhledat psychoterapeutickou podporu, aby změnil své staré zvyky.

Použité zdroje a literatura:
Heinz Peter Rohr: Hraniční porucha osobnosti: Vznik poruchy, průběh a možnosti jejího překonání
Roger Melton: How a Borderline Relationship Evolves
Felicitas Heyne: How to make a Borderline Relationship work
Shari Schreiber: When  love is just  a four letter word:  Understanding the Borderline Personality
Shari Schreiber: Loving a borderline – Inside the BPD Odyssey
Kristalyn Salters-Pedneault: Understanding Romantic BPD Relationships
Tara J. Palmatie: Relationship Stages with a Narcissist or Borderline and Triangulation
Joanna Nicola: Women With Traits of BPD – Why Men Stay
psychforums.com/bordelinepersonality 
 
Psáno pro portál www.psychologie.cz
 
 

Foto: 123RF.com